První vlna Vikingů ze Skandinávie, vedená Erikem Rudým, založila v roce 985 n. l. podél fjordů jižního Grónska dvě úspěšné základny - "východní" a "západní" osadu. V době největšího rozmachu jich bylo asi 4 000. Stavěli panská sídla a obdělávali drsný terén, aby jej přizpůsobili svému evropskému pasteveckému životu. Chovají ovce, kozy a skot; s Evropou obchodují s kožešinami, slonovinou z mrožích klů a dalším arktickým zbožím. Již stovky let mají téměř monopol na evropský obchod se slonovinou, která téměř celá pochází z mrožů ulovených Seveřany v Grónsku. Navzdory obchodnímu úspěchu však Seveřané na počátku 15. století náhle a záhadně mizí z historických záznamů. Osud Seveřanů bude archeology mást ještě po staletí.
