Šestá část vyprávění o dějinách lidstva pokrývá dávné časy, kdy se za sůl platilo zlatem, rozkvět bankovnictví v Benátkách, Gutenbergův vynález mechanického knihtisku a Kolumbovu myšlenku vydat se na východ západní cestou... Sůl bývala jednou z nejcennějších komodit na světě. Před érou zmrazování byla klíčová pro konzervaci potravy. Přístup k soli určoval i míru moci. I armády vysílané do boje potřebovaly trvanlivé zásoby potravy. Obchod se solí býval obživou Tuaregů, kteří ji ze saharských solných dolů v Taghaze ve velkých blocích dováželi na malijská tržiště. Díky významným nalezištím zlata bylo Mali bohaté a z jeho měst se stala významná centra vzdělanosti. V té době zažívá Afrika zlatý věk, o němž ve svých zápiscích podal zprávu arabský cestovatel Ibn-Battúta. Zlato z Afriky, tak jako koření a hedvábí z Asie se dováží do Benátek. V Benátkách se z afrického zlata razí dukáty, rozkvět bankovnictví podpoří rozmach renesance.
