Sedmá část vyprávění o dějinách lidstva připomíná vikingské výpravy, oběť tlaxcalteckého bojovníka Tlahuicoleho, zajatého Aztéky, dobytí Konstantinopole i objevitelské cesty Bartolomeo Diaze, Hernána Cortése a Kryštofa Kolumba... Vikingové pronikli ze Skandinávie po moři nejen do Evropy, ale vydali se také na západ napříč Atlantským oceánem, aby jako první Evropané přistáli u břehů Ameriky. Jejich kultura byla válečnická. Vikingovo nejvroucnější přání, zemřít v bitvě jako hrdina, zajišťovalo válečníkovi místo ve Valhale. Na americkém kontinentu svedli Vikingové boj s původními obyvateli, příslušníky kmene Innuů. Severský vůdce, Thorvald Eriksson, se tak měl stát prvním Evropanem, který zahynul na americké půdě. Teprve o pět set let později, 12. října 1492, na půdu Nového světa vkročil Kryštof Kolumbus, jenž se vylodil na Bahamách. Než k tomu došlo, na území dnešního Mexika vzkvétala aztécká civilizace, jejíž bohové si žádali krvavé obětní rituály.
